Dnešní post bude hlavně pro mě samotnou, ale třeba ho někdo z vás také využije.

Na AIP jsem dva měsíce a mám pocit, že jsem připravená začít začazovat potraviny. Jenže jak to udělat správně, aby to mělo co největší efekt? V knížkách a na internetu snadno najdete, které skupiny potravin kdy zařadit. Jsou většinou seřazeny do čtyř fází a potraviny jsou do nich řazeny podle jejich problematičnosti – první jdou potraviny, které většině lidí nedělají problémy, nebo jen malé – a poslední jsou problematické potraviny a zároveň je kladen důraz na jejich obsah výživných látek, které naše tělo potřebuje.

Tenhle seznam ale není nutné přesně dodržet, hodně závisí na vašich vlastních preferencích a zároveň citlivostech na jednotlivé potraviny. Pokud je třeba rýže potravina, kterou milujete, a její zařazení vám ulehčí život s AIP, nebo pro vás znamená komfortní jídlo, které vám pomůže snížit psychickou zátěž při dodržování celého protokolu, tak ji rozhodně můžete zařadit mezi prvními.

Pro mě je hlavní otázkou jak tyto znalosti převést do praxe. Jakým způsobem potraviny zařazovat a jak sledovat reakce organismu. Jenže na to nelze odpovědět nějak jednoduše. Každý jsme jiný a máme různé nemoci a příznaky. Je tedy potřeba se zaměřit na vaše vlastní pocity a zkušenosti s vlastním tělem. Bohužel ani nejde říct, po jaké době se příznaky dostaví. Někdo může mít po určité potravině silnou reakci po pár minutách, někdo jiný naopak až po dvou týdnech. Závisí také na požitém množství za určitou dobu. Můžete třeba zjistit, že pro vás není problém dát si jednu porci brambor jednou za čtrnáct dní, ale častěji vám nedělá dobře.

Mým velkým problémem je, jak mám poznat, že je ta daná reakce po požité potravině. Nemám totiž běžně žádné výrazné příznaky, jen spoustu menších neduhů. Jenže odlišit jestli mě bolí hlava z jídla, změny tlaku, nebo moc práce na počítači není lehké. Tak jsem hledala a ptala se, jak tohle řeší ostatní a dospěla jsem k nutnosti psát opravdu detailní deník. Nejde jen o to psát si, co všechno jste snědli, ale i jakou jste měli náladu, váhu, sportovní aktivitu a pocity při ní, případné symptomy, jaké bylo počasí, jaké jste měli vnitřní pocity a taky jakou jste měli stolici, protože ta umí ukázat hodně problémů.

Když si zvolíte kterou potravinou začnete, tak je dobré ji zkusit v den, kdy se cítíte dobře, a v blízké době vás nečeká žádný velký stres. Nejprve si dejte třeba jen půl čajové lžičky a počkejte čtvrt hodiny. Pokud se nedostaví žádný problém, tak pokračujte celou lžičkou. Po další půl hodině můžete dojíst zbytek plánované porce, čímž nemyslím, že sníte kilo brambor. Průběžně vše zapisujte. Pokud se nedostaví žádná změna, tak si další den dejte druhou porci a opět vše zapisujte. Poté je vhodné počkat alespoň týden, než budete zkoušet další potravinu. Některé příznaky se mohou dostavit až do tří týdnů po požití, ale tak dlouho třeba já asi čekat nevydržím.

Pokud se naopak nějaký problém dostaví a vy si nejste jisti, jestli je způsoben opravdu touto potravinou, tak se alespoň na dva týdny vraťte k bezpečným potravinám, nebo k plné eliminační fázi a poté můžete daný postup zopakovat.

To, že se vám nepodařilo potravinu zařadit, ale neznamená, že už si ji nedáte nikdy. Pokud nemáte v danou chvíli dostatečně zahojený trávící takt, nebo ještě máte skryté infekce či patogeny, tak může tělo danou potravinu odmítnout. Je pak vhodné potravinu zkusit znovu třeba za tři měsíce. Pokud se váš organismus nacházel v opravdu špatném stavu, tak to může trvat i roky, než se vám podaří ji zdárně zařadit.

Ano, zařazování je běh na dlouhou trať. To samé platí o léčbě a zavedení autoimunitního protokolu obecně. Ale rozhodně se vyplatí být pečliví a dát našim tělům čas, aby se dala do pořádku.