O čem je autoimunitní protokol (AIP)

Když se dozvíte diagnózu autoimunitní onemocnění, tak si od lékaře většinou odnesete recept na léky potlačující příznaky, či na další léky (např. hormony). Ale zatím jen ve výjimečných případech si odnesete informaci, že máte změnit životosprávu a stravování. A to přitom může vašemu organismu značně pomoci a v některých případech můžete dosáhnout remise svého onemocnění. A to už za pokus stojí.

Doktorka Sarah Ballantyne z dostupných informací poskládala a začala propagovat takzvaný Autoimunitní protokol. Jedná se o soubor kroků, které vám pomohou zlepšit zdravotní stav a tím i možnost užívat si života a věcí které vás baví.

Cílem AIP je zvládání chronických onemocnění, tedy nejen autoimunitních, čehož dosahuje vybalancováním imunitního systému, regulací hormonů a vyvarováním se prozánětlivých faktorů. Využívá k tomu čtyř pilířů:

  • Strava
  • Pohyb
  • Relaxace
  • Socializace.

Všechny tyto oblasti jsou stejně důležité a nejedná se tedy o dietu, jak to někdy může na první pohled působit.

Strava

Při výběru potravin volíme ty výživově hodnotné a vyhýbáme se výživově chudým a prozánětlivým. Život není černobílý, takže jen málo potravin je jasně vhodných nebo nevhodných. Většina je šedých, u kterých je třeba rozhodnout, jestli ano, nebo ne. V tom případě stačí použít jednoduché pravidlo a to že pozitivní vlastnosti musí převážit nad negativními. Trochu překvapením mohou být potraviny, které jsou běžně vnímány jako zdravé, ale na AIP jsou vynechávány. Jedná se to ty, které stimulují imunitní systém, který my chceme naopak zklidnit, nebo mohou poškozovat střeva a jejich mikrobiom. Patří sem například rajčata a papriky, vejce, ořechy, semínka a alkohol.

Největší pozornost mají při AIP výživově hodnotné potraviny jako vnitřnosti, ryby a mořské plody, zelenina (kromě lilkovitých) a kostní vývary. Dále pak kvalitní maso, které víte odkud pochází a jak bylo se zvířaty zacházeno (bio, farmové).

Jednou z částí AIP je tedy eliminační dieta, která ale nemá za cíl být doživotní. Naopak, cílem je po dosažení uklidnění organismu postupně zařadit co nejvíce potravin, čímž však nejsou myšleny ty, které spadají do černé zóny, ale ty, které mají značné množství výživných látek a malé množství případně problematických látek (vejce, ořechy, semínka).

Pohyb

Co jíst a nejíst je jasné, ale kolik je správné množství pohybu, to už tak jasně říci nelze. Každý máme jiné onemocnění, jinak rozvinuté a jiné předchozí pohybové návyky. Cílem je mít pohyb v rozumné míře, kterou si však každý musí zodpovědně nastavit sám. Rozhodně není vhodné dřít tak, aby byl člověk na hranici přetrénování, nebo dokonce za ní. Přetrénování způsobuje pro organismus stres, který může být spouštěčem příznaků. Chceme tělu pomoci se léčit a ne mu přidávat další problémy, které musí řešit.

Pro někoho to znamená každý den obejít blok baráků, pro jiného jít si párkrát do týdne pomalu zaběhat, nebo do posilovny. Poslouchejte své tělo a ono vám ukáže, kolik pohybu je pro vás aktuálně vhodné.

Relaxace

Jedna z velmi opomíjených součástí je relaxace a spánek. A přitom je tak důležité dát tělu dostatek času, aby se mohlo léčit. Možností relaxace je nepřeberně a každý bude preferovat něco jiného. Můžete jít na procházku do lesa, starat se o zahradu, číst knihy, malovat, vyrábět, poslouchat hudbu nebo třeba vařit. Stačí se jen zamyslet, co vás baví a uklidňuje. Obzvlášť vhodné je zařazování meditace. Platí zde opět stejné pravidlo jako u sportu, každý potřebujeme jiné množství odpočinku a spánku.

Pohyb a relaxaci jde spojit v praktikování jógy, což mohu z osobní zkušenosti jen doporučit. Jógy jsou různé typy, takže není problém si vybrat, která vám osobně bude vyhovovat.

Spánek je kapitola sama o sobě. Aby měl náš organismus čas se opravit, je potřeba mu dopřát dostatek času. Minimum by mělo být 8 hodin spánku denně. Ale velmi často je to i víc, vzhledem k fázi vašeho onemocnění. Sama na sobě mám odzkoušené, že pokud jsem ve fázi vzplanutí, tak potřebuji klidně i 9 hodin každý den. Opět, poslouchejte své tělo.

Spánek ale není jen o tom, kdy si lehnete do postele a kdy vám zazvoní budík. Je to hlavně o kvalitě spánku, se kterou souvisí spánková hygiena.

Socializace

V případě některých onemocnění, zvlášť v pokročilých fázích, dochází k částečné nebo úplné izolaci. To má negativní vliv na psychiku nemocného a to vše jen zhoršuje. Je třeba najít si čas nejen na rodinu (například návštěvu příbuzných), ale i přátele. Nemáte síly na velkou párty? Pozvěte kamarádku / kamaráda na čaj, nebo třeba hraní deskové hry. Zajděte si do divadla či na výstavu.

Stravování na AIP často tlačí k osamocenosti, jelikož nechtějí jít na pivo, když pivo nemohou, nebo na raut, kde si zřejmě nic nedají. Ale ono se vše netočí kolem jídla a alkoholu. Jedním z mých triků je dát si zázvorový čaj (který já mám moc ráda), ten totiž má většina lidí spojený s nachlazením a tak se ani neptají, proč si nedáte pivo.

Dalším aspektem je socializace uvnitř rodiny. Když potřebujete obejmout, tak si nestyďte o to říct. Vaši milovaní vám jistě rádi vyjdou vstříc. Je vědecky prokázáno, že při objetí milované osoby se uvolňují hormony, které vašemu organizmu pomáhají.

Ač to někdy není jednoduché, tak je třeba se opravdu věnovat všem čtyřem pilířům, jen tak je možné žít v rovnováze.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s