V odborných kruzích se o existenci syndromu propustného střeva (leaky gut) vedou spory. Jedna skupina zastává názor, že nic takového neexistuje, druhá strana jim oponuje. Já se přikláním k názoru, že propustné střevo existuje, ale o přesném fungování střevní stěny nemáme ještě zcela jasno.

Model fungování střevní stěny, který vám v tomto článku popisuji, je podložen odbornými publikacemi, ale nemusí být stoprocentní. Je tak možné, že časem budu psát článek o tom, že zde působí ještě další mechanismy a že něco funguje trochu jinak.

Jak funguje střevní stěna?

Vnitřní povrch střevní stěny je pokryt vrstvou epitelových buněk (enterocytů), která tvoří polopropustnou membránu. Jejím cílem je propouštět živiny, ale toxické látky a patogeny nepropustit. Dle předpokládaného modelu jsou ve střevní stěně dvě cesty, kterými látky mohou procházet. Jednou z nich jsou subnanometrové póry, druhou pak spoje (nazývané těsné spoje) mezi jednotlivými buňkami, jejichž velikost je regulovatelná. Těsné spoje určují, jak velké objekty přes střevní stěnu projdou dál. Regulaci velikosti těsných spojů zajišťuje komplex proteinů, které vědci postupně identifikují. Pokud střevní stěna funguje správně, prochází těsnými spoji jen malé (bezpečné) molekuly.

Co je to propustné střevo a jak vzniká?

Jakmile dojde k narušení epitelové vrstvy, ať už narušením enterocytů, nebo rozvolněním těsných spojů, mohou střevní stěnou procházet větší objekty (nebo větší množství malých, než je obvyklé):

• Dostatečně nestrávené složky potravy
• Toxiny
• Patogeny
• Dobré střevní bakterie

Enterocyty mohou být narušeny působením látek, které porušují jejich buněčnou stěnu. Takto umí působit některé patogeny a toxiny, ale i složky potravy. Jedná se především o prolaminy, aglutiny a saponiny obsažené v obilovinách, pseudoobilovinách, luštěninách a plodech lilkovitých rostlin. Ty si však zaslouží samostatný článek.

Narušení funkčnosti těsných spojů je pravděpodobně způsobováno nadměrným uvolňováním proteinu zonulinu z enterocytů, který zajišťuje otevírání těsných spojů pro průchod potřebných látek. Tento proces a jeho iniciace není přesně znám. Předpokládá se však, že u pacientů s autoimunitními onemocněními dochází k nadměrné sekreci zonulinu působením glyadinu (sekvence peptidů v lepku). Dále může k rozvolňování těsných spojů docházet vlivem vysoké hladiny kortizolu v krvi, působením patogenních mikroorganismů a možná i dalších vlivů.

Imunitní reakce

Jakmile do organismu proniknou nevhodné látky, dojde k aktivaci imunity. Uvolnění cytokinů do oběhu způsobí zánět, který se postupně šíří celým organismem. Zároveň může dojít k tomu, že sekvence peptidů v nedostatečně rozložené bílkovině, která projde, je obdobná sekvenci určité vlastní tkáně. Při obraně proti proniklé bílkovině začne imunita reagovat na vlastní tkáň. Tím vznikne autoimunitní reakce.

Průchod toxinů do organismu přetěžuje játra, která musí tyto toxiny z krve odstraňovat. V určité fázi přestanou játra svou práci stíhat a začne docházet ke kumulaci toxinů v organismu. To způsobí další záněty a zapojení adaptivního imunitního systému. Což opět vede k chronickým a AI onemocněním.

Faktory narušující střevní stěnu:

K narušení střevní stěny může vést náš životní styl a prostředí, ve kterém žijeme:

• Strava
• Stres
• Nedostatek spánku
• Léky
• Infekce
• Toxiny
• Nedostatek vitaminů
• Střevní dysbióza

Příznaky propustného střeva

Možných příznaků je velké množství a některé z nich můžeme chybně přisoudit jinému zdravotnímu problému. Jelikož se jedná o problém ve střevech, tak by mnoho z nás očekávalo jako prvotní projevy zažívací obtíže, které se však nemusí projevit vůbec. Diagnostikovat tento syndrom je problematické, jelikož jeho existence není všeobecně uznávaná. Často je tedy tento pojem využíván ve chvíli, kdy se problémy pacienta nedaří vysvětlit jiným onemocněním.

Častými příznaky jsou:

• Bolesti břicha
• Plynatost
• Nadýmání
• Reflux
• Nevolnost (zvracení)
• Bolesti hlavy
• Únava
• Úzkosti
• Deprese
• „Brain fog“ – zamlžené myšlení
• Akné
• Vyrážky
• Ekzém
• Bolesti kloubů a svalů
• Alergické reakce na potraviny
• Podvýživa (nejen podváha, ale hlavně nedostatek nutrientů)

Jaká onemocnění jsou s propustným střevem spojena?

Nejčastějším problémem, který takto vzniká, jsou alergie a intolerance (převážně potravinové). Dále pak kožní problémy, jako ekzém a atopický ekzém, či akné. Patří sem chronické a autoimunitní onemocnění, jako Crohnova choroba, artritida, celiakie, roztroušená skleróza, cukrovka prvního typu, obezita, kardiovaskulární onemocnění, zánětlivá onemocnění kloubů, revmatoidní artritida, lupus, onemocnění štítné žlázy a další.

Syndrom propustného střeva se většinou rozvíjí pomalu a daří se jej identifikovat až z výrazných příznaků. To však znamená, že už v organismu došlo ke značným škodám. Je tedy vhodné možnému vzniku raději předcházet vhodným životním stylem a co nejčistším životním prostředím.