Která onemocnění se nazývají jako autoimunitní? Co je způsobuje? A jak je řešit? To všechno chci popsat ve dnešním článku. Některé věci jsem zmínila již dříve, ale dneska je proberu blíže.

V dnešní době existuje víc jak sto onemocnění, u kterých je potvrzeno, že jsou způsobeny autoimunitou a asi 40 dalších je z toho podezřelých. Problém nastane, když se imunita, která má naše tělo chránit, otočí proti vlastním tkáním. A může se jednat v podstatě o jakoukoli tkáň v těle. V mém případě se jedná o štítnou žlázu, ale může to být například kůže, klouby, svaly, ale třeba i mozek v případě roztroušení sklerózy.

Autoimunitní reakce jsou v těle docela běžným jevem a náš organismus má proto mechanismy, jak tyto reakce potlačit. V případě, kdy tyto mechanismy selžou, dojde k rozvoji autoimunitního onemocnění. Nejen že nedojde k potlačení autoimunitní reakce, ale naopak dojde ke stimulaci imunity napadající vlastní tkáně. (Více o fungování imunity si můžete přečíst v dalším článku „Imunita a autoimunita“)

Ve chvíli, kdy dojde k výraznému poškození orgánu, začnou se projevovat příznaky daného onemocnění. Může však trvat roky, než jsou příznaky dostatečně silné, aby je člověk začal vnímat jako problém a často ještě mnohem déle, než je možné je lékařsky diagnostikovat. Jenže čím déle je naše imunita v nerovnováze, tím více problémů a poškození nastává. Ze statistiky vyplívá, že při neřešení autoimunitního problému dochází průměrně každých deset let k rozvoji dalšího autoimunitního onemocnění.

Tohle je jedna z věcí, která mě opravdu děsí a která mě drží na cestě autoimunitního protokolu. V tuhle chvíli mám jedno z „lepších“ AI onemocnění a když se podívám na seznam těch dalších, tak to není zrovna pěkný výběr.

AI onemocnění se dělí na dva druhy:

• Orgánově specifická – imunitní reakce je mířená proti jednomu určitému orgánu
  • Diabetes mellitus I. typu, Hashimotova thyreoitida, Graves-Basedowova nemoc, Celiakie, Crohnova nemoc, Ulcerózní kolitida, Roztroušená skleróza, Guillain-Barrého syndrom, Addisonova nemoc, Primární bilární cirhóza, Sklerotizující cholangitida, Autoimunitní hepatitida, Autoimunitní hemolytická anémie, Autoimunitní trombocytopenie, Autoimunitní agranulocytóza, Goodpastureův syndrom, Myasthenia gravis a další
• Orgánově nespecifická – imunitní reakce je mířená proti více orgánům
  • Revmatoidní artritida, Systémový lupus erythematodes, Sklerodermie, Sjörgenův syndrom, Wegenerova granulomatóza, Polymyalgia rheumatica, Reitrův syndrom a další

Jak tedy lze tato onemocnění vyléčit? Nijak, vyléčit je nelze. Je možné léčit příznaky daných onemocnění, ale ne onemocnění samotné. Tohle se nejspíš dozvíte od lékaře, který vám předepíše léky na příznaky a pošle vás domů. S tím se ale, tak jako já, nemusíte smířit. Pomocí takzvaných protokolů je možné výrazně omezit příznaky (a tím i množství potřebných léků), nebo i dosáhnout remise onemocnění. A to už podle mě za pokus stojí.

Já se řídím Autoimunitním protokolem (AIP) podle Sarah Ballantyne, který zde budu vysvětlovat a popisovat své zkušenosti s ním.